Doubleshot a jejich řada Farm tradičně přináší vysoce kvalitní a elegantní filtry – a Etiopie Kokosa tuto pověst jen potvrzuje. Lehká kyselost, jemná ovocnost a sladkost na patře, kterou lze s trochou fantazie přirovnat k medovým tónům, dělají z této kávy sympatického společníka na každé klidné ráno.

U pražírny Candycane Coffee bývá téměř jistotou trefa do černého – a ani Santa Fe Copey není výjimkou, byť tahle káva vám dá pořádně zabrat. Při správné přípravě vás odmění zajímavě kyselou chutí s nádechem skořice, ale jakmile se změní podmínky, připravte se na neustálé přenastavování mlýnku a boj o správnou extrakci.

Brněnský Monogram opět dokazuje, že San Ignacio je přesně ten typ kávy, který vám rozjasní ráno – ovocná nakyslost, jemné květinové aroma a citrusová lehkost v každém doušku.

Musím uznat, že Kmen Coffee Roasters s tímto lotem trefili jackpot. Marshmallow Bomb je přesně ten typ experimentální kávy, kdy si říkáte „je tohle ještě vůbec káva?“, ale zároveň nechcete, aby šálek skončil. Intenzivní vůně jahod a marshmallow mě vtáhla už po otevření balení – připomínala mi jahodový tabák do vodní dýmky. A co teprve chuť!

Na tuhle kávu od Fiftybeans jsem se těšil hlavně kvůli chuťovému profilu slibujícímu bonbóny a gumové medvídky – znělo to jako něco sladkého, hravého a neobvyklého. Realita? Sladkost byla přítomná spíše ve vůni, chuť už byla o poznání střídmější a šla spíš do kysela a ovocna. Bonbónová linka mi ale v šálku úplně chyběla.

Tato káva je ideální na léto díky svému svěžímu a pitelnému charakteru, ale při bližším zkoumání mi přišla spíš nevýrazná a lehce nenápadná, bez výraznějších ovocných nebo květinových tónů.

Když jsem viděl chuťový profil Earl Grey, nektarinky, pomerančový džus a sušené brusinky, těšil jsem se na živou, svěží Burundi, plnou ovocné acidity. Realita ale byla jiná – káva byla pražená spíš středně tmavě a většina chutí šla směrem čokolády a těžších tónů. S trochou fantazie bych možná našel třešně, ale jinak se deklarované chutě úplně vytratily.

Vždycky jsem extrémně skeptický, když se v chuťovém profilu kávy objeví něco velmi specifického – a tady to byla kombucha. Doma jsem si ji dlouho pěstoval a pil, takže jsem byl opravdu zvědavý, jak se tahle specifická fermentovaná chuť podaří dostat do kávy. No… nepodařilo. Kombucha nikde, meruňky taky ne – a jediné, co jsem v kávě našel, byla hořká čokoláda, která je spíš důsledkem tmavšího pražení než charakteristickou chutí zrn. Celkově velké zklamání.

Když jsem otevřel balení Kostarika Don Alexis od Boo!, okamžitě mě přivítala intenzivní vůně schwarzwald dortu – sladké, čokoládové aroma s nádechem tmavého ovoce. Chuti samotné kávy potom dominovaly výrazné chutě třešní a malin, což ale rozhodně nebylo zklamání.